Mapa naší cesty po Skandinávii Je to tady! Dnes přicházím s prvním dílem dlouhého seriálu popisující náš výlet do Norska. Pro začátek ...

Roadtrip Norsko den první a druhý: Základní informace, cesta, přístav, trajekt, Švédsko a vytoužené Norsko!

úterý, července 21, 2015 Unknown 4 Comments

Mapa naší cesty po Skandinávii
Je to tady! Dnes přicházím s prvním dílem dlouhého seriálu popisující náš výlet do Norska. Pro začátek si můžeme shrnout pár základních faktů. Norsku miluji od svého dětství a vždycky jsem se tam chtěla podívat, stejný sen měl i můj nejdražší muž. Jednoho dne jsme se rozhodli, že pojedeme. Časem náš výlet dostával jasnější kontury a ustálil se na této podobě: roadtrip na čtrnáct dní po jižním Norsku. Jak to všechno dopadlo, co jsme viděli/neviděli, zažili? Jaké problémy nás potkaly? Nechte se vtáhnout do vyprávění, právě začínáme!

Den první: Hořice - Sassnitz

Konečně je za námi maraton příprav a my vyrážíme na svou vysněnou dovolenou. Po cestě vyzvedáme další dvě členky naší výpravy, Barču a Verču. Těsně před opuštěním republiky, v Ústí nad Labem, jdeme do místní asijské restaurace na oběd. 
Cesta Českem
Po českém vlnitém terénu následují monotónní německé dálnice. Neznám nic nudnějšího než dlouhou cestu po placatém Německu. Jedete 500 kilometrů a jedinou zajímavostí po cestě jsou nekonečné lány větrných elektráren.
Větrné elektrárny
Po vyčerpávající jízdě se odpoledne ocitáme v Sassnitzu, ze kterého nám ve 23:00 vyplouvá trajekt do Trelleborgu. Volný čas si krátíme návštěvou národního parku Jasmund. Jdeme na vycházku k zářivě bílým útesům. U moře se mi líbí, počasí nám přeje, je tu hezky. Jen to moře strašně smrdí, rybinou a špínou.
Sassnitz
Naše výprava
Moře
Moře
Kolem desáté přijíždíme k check-inu na trajekt, naloďujeme se a ve 23:00 vyjíždíme. "Mám radost, když vidím, jak opouštíme německý břeh. Loučíme se se Sassnitzem, který svítí tisíci světýlky a vydáváme se za dobrodružstvím ve Švédsku, na které nám svítí měsíc v úplňku," napsala jsem si ten den do cestovního deníku. (Ze kterého vám budu citovat pravidelně.)
Fotím Vítka, jak fotí
Čekání na trajekt
Vyplouváme!
Den druhý: Trelleborg - Lillhammer 

Přesně ve 3:15 sjíždíme z trajektu na švédskou pevninu. Moře bylo úplně klidné, proto jsme dopluli podle časového harmonogramu. První, čeho si všimneme je, že není úplná tma. Svítá a ve čtyři ráno je už skoro světlo! Jsme nadšeni a projíždíme jižním Švédskem směrem na sever, k norským hranicím.
První švédská IKEA!
Švédsko autem
Při přejezdu Švédska jsme v autě pouštěli stylově pouze místní interprety. Cestu nám zkracovala ABBA, Fever Ray, Amon Amarth nebo třeba Gjallarhorn. Hrajeme také hru, kdo první uvidí pravou švédskou IKEU. Po 150 km to zalamujeme poblíž jednoho odpočívadla a jdeme dospávat. Holky v autě, já a Vítek pod širákem. Hlídače nám dělá malá tlupička zajíčků, která se se tam vynořila z hloubi blízkého lesa.

"Po odpočinku pokračujeme v cestě. Musím říct, že celá prozatimní cesta je fakt nudná. Kolem silnic není nic k vidění, jižní Švédsko nevypadá vůbec skandinávsky. Jen další nekonečná rovina. Vůbec se necítíme jako na severu Evropy a pořád si z toho děláme srandu."

Nekonečná jízda autem mne druhý den už strašně štvala. Navíc cesta od norských hranic do Osla a dál k Lillehammeru vypadala spíš jako trasa Praha - Krkonoše. Projíždíme kolem největšího norského sladkovodního jezera Mjøsa, hlubokého až 468 metrů.

Na jedno z odpočívadel u Lillehammeru si děláme první společné jídlo. Tuším, že to byly fazole, mrtě curry, česneku a tortilly ohřívané v ešusech na vařiči. Rozhodli jsme se náš výlet pojmout hodně punkově, a tak jsme všechny zásoby nakoupili předem v Česku. 
Kostel u Lillehammeru
Kolem desáté večer se procházíme Lillehammerem, ale že by mě to město nějak uchvátilo se říct nedá. Je tu klid, málo lidí, ale to je asi tak vše. Chci se hlavně podívat k místnímu olympijskému můstku. Po cestě k němu nacházíme také perfektní místo na první přespání. V Norsku můžete totiž stanovat prakticky kdekoliv v okruhu 150 metrů od domů. Takže proč platit kempy, když to jde takhle? 
Skoro půl jedenácté, ale večer!
Počasí bylo pořád super, takže já, Vítek a Verča chceme spát pod širákem. Barča si staví stan. O půlnoci jdeme spát, ale pořád se podivujeme nad tím množstvím světla všude kolem. Není to úplné světlo, ale jen velmi mírné šero. Vidíte prostě naprosto zřetelně úplně vše. Norská letní noc vypadá asi jako české zamračeno před bouřkou. Zaleháme uprostřed lesíku, asi 300 metrů od skokanského můstku, kdesi podél běžeckých tratí.

P.S. Pokud se vám líbí můj blog a chcete veškeré novinky z první ruky, lajkujte moji FB stránku.
Můstek v Lillehammeru
Noc nad Norskem


4 komentáře:

  1. Nádhera, nemůžu se dočkat dalších příspěvků! Jste dobří, že jste to jeli celé autem, jak píšeš, mě by to přišlo asi nekonečný!! A jsem zvědavá, jak bych se popasovala s tím neustálým světlem!

    OdpovědětVymazat
  2. Ty fotky jsou _dokonalé_ ♥ A výlet vypadá moc zajímavě, až podle tebe na ty nudné části. :D

    OdpovědětVymazat
  3. ty fotky jsou famózní! těším se na tvůj deník, ze kterého cituješ... je to fakt úžasné :)) a to, jak můžete v Norsku spát pod širákem... to muselo být magické! :)) těším se na další díl seriálu ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Ty fotky jsou nádherné, hlavně teda ta poslední je dokonalá :) A vidím, že vám vyšlo i počasí ,to my jsme to měli i s deštěm, ale co jsem slyšela od jiných, tak to bylo ještě fajn :)

    OdpovědětVymazat