Ztratila jsem se a zase našla. A blog toho všeho bude opět součástí

Nemohli jste to přehlédnout, blog byl hodně dlouho mrtvý. Pokud bych se chtěla vymlouvat, tak řeknu, že za to mohla spousta okolností. T...


Nemohli jste to přehlédnout, blog byl hodně dlouho mrtvý. Pokud bych se chtěla vymlouvat, tak řeknu, že za to mohla spousta okolností. Ticho na příjmu měl však na svědomí jeden jediný faktor - já.

Potřebovala jsem se soustředit na jiné, "důležitější", věci. Rozhodla jsem se, že žurnalistiku nechci dělat, našla vášeň v IT a kódování webů, dodělala výšku, přestěhovala se, získala práci v IT, pak odešla z firmy, přešla do jiné... Ale všechno to dalo dokonalý smysl, všechno mi to zapadlo. Před dlouhou dobou jsem měla sen, zkusit žít jako digitální nomád.

K tomu jsem přizpůsobila život, našla povolání, se kterým by to šlo zkloubit. A po roce dřiny? Jsem na půl cesty ke svému cíli. Mám milovanou práci, která mě obrovsky rozvíjí, dobré zázemí. Teď už jenom potřebuji vytrvat a sbírat zkušenosti, zkušenosti a zkušenosti. A pak se budu moct vydat na svou první velkou cestu. Nezávislá na místě, čase ani práci. Tak, jak jsem o tom vždy snila a dále sním.

Soustředění na jené věci mělo také za následek, že poslední rok jsem nikam nevyrazila, ale to mi zase pomohlo organizovat si víkendové výlety po Česku. A spousta z nich doopravdy stála za to.

Nicméně i tohle se změní, protože se letos vydám opět do Norska.  A vlastně taky do Finska, Švédska, Dánska, se zastávkou v Pobaltí a tak. :) Na přelomu července a srpna si splním další sen, podívám se na Lofoty, a taky bájný Nordkapp. Moc se těším.

A na co se letos těšíte vy?

České Švýcarsko: Poklad s jedním velkým ALE!

Pojďme nahlédnout do tohoto krásného koutu České republiky (dojmy + miniprůvodce) Neuvěřitelně fotogenický kus České republiky. Krásná ...

Dojmy + průvodce České Švýcarsko
Pojďme nahlédnout do tohoto krásného koutu České republiky (dojmy + miniprůvodce)
Neuvěřitelně fotogenický kus České republiky. Krásná příroda, dechberoucí vyhlídky a ten klid! České Švýcarsko je nádherné a nepopsatelné. Dneska se do něj spolu podíváme a já vám poradím, jak si jej užít na maximum v jednom jediném dni. 

NP České Švýcarsko
NP České Švýcarsko
České Švýcarsko jsme začátkem května navštívili s Jirkou a oba jsme se shodli, že jaro a podzim jsou nejlepší období, kdy národní park navštívit. České Švýcarsko si můžete užít na 100 procent i za jeden den.

Miniprůvodce na jeden den
Doporučuji si zajistit ubytování v nedalekém Děčíně, nejlevněji vyjde například přes Airbnb. Když si ráno přivstanete kolem 7 a chytnete autobus do Jetřichovic, možná uvidíte z první vyhlídky pomalu se rozpouštějící mlhu.  

V Jetřichovicích vystoupíte na zastávce Hostinec a najdete rozcestník u Informačního centra, od kterého se vydáte po červené značce do samého srdce národního parku. Velmi brzy narazíte na první vyhlídku, která se jmenuje Mariina a nachází se na blízké skále. 
Cestou na Mariinu vyhlídku
Výhled z Mariini vyhlídky na Růžovský vrch
Tyhle vyhlídky mají jedinou nevýhodu, musíte se pořád škrábat nahoru a sotva popadáte dech, odměna za námahu je však královská. Dominantou této procházky je zajisté Růžovský vrch, který vypadá trochu jako Osamělá hora.
Cestou na Velimíninu stěnu

Po červené značce dojdete také k Vilemínině stěně, navštívíte Skalní kapli i pozůstatky hradu Šaunštejn, kteří dřív využívali lupiči jako úkryt. Zhruba v polovině cesty budete míjet Mezní louku, ale po těch kilometrech v nohách a nastoupaných metrech na vyhlídky už se budete těšit na cíl cesty - Pravčickou bránu. Tu na fotce nemám (vybitý foťák), ale můžete se podívat alespoň na video od Jirky, který celý náš výlet natočil. 


V těsné blízkosti Pravčické brány stojí Sokolí hnízdo, což je zámek, restaurace a zároveň největší zklamání celého našeho výletu. Po náročném dni si chcete dát dobré jídlo, ale dostanete studené "něco" jako ze čtvrté cenové. Podle jídelního lístku to měl být guláš za 150 Kč. Fakt, že široko daleko není další restaurační zařízení, byl na kvalitě servisu znát. 

Cestou k Pravčické bráně
Shrnutí

České Švýcarsko je jedno z nejzajímavějších míst u nás, na jednodenním výletě, který popisuji, našlapete něco okolo 18 kilometrů mírně náročným terénem. Stihnout se to dá úplně v pohodě a kolem sedmé - osmé stihnete autobus ze zastávky Hřensko, Pravčická brána až do Děčína. 

Cesta za novým cílem, aneb jak jsem zjistila, že se nechci živit žurnalistikou

Za fotku děkuji Jirkovi Já vím, já vím. Zase jsem nebyla skoro dva měsíce v kontaktu. Během té doby se událo strašně moc věcí. Když to...

Za fotku děkuji Jirkovi
Já vím, já vím. Zase jsem nebyla skoro dva měsíce v kontaktu. Během té doby se událo strašně moc věcí. Když to vezmu kolem a kolem, už od léta jsem si prošla velmi důležitými zkouškami. Všechno začalo na konci srpna, kdy jsem se ocitla jako single žena a začínala zase od znova. A co se vlastně dělo tak zásadního?

Ocitnout se single asi není pro většinu nic moc pozitivního. Já tenhle fakt pozitivně brala (respektive jsem se jej snažila nehodnotit) a přede mnou se rozprostíral úplně nový obzor. Po čtyřech letech ve vztazích jsem se měla osamostatnit a existovat sama.

Co čert ale nechtěl, záhy po rozchodu mi do cesty nastrčil dalšího chlapa. Hodně jsem se zamilovala, bylo to komplikované, ale nakonec to "naštěstí" nevyšlo. Náš rozchod mě hodně bolel, ale překonala jsem to. Po přiměřeně dlouhé odmlce jsem s tímto mužem opět v kontaktu. Jsme přátelé a občas vedeme obohacující rozhovory, o které bych nechtěla přijít. 

No a proč to "naštěstí" nevyšlo? Protože jsem hloupá - velmi rychle jsem zapomněla na svou vizi, na to, co jsem chtěla úplně na začátku - být sama. Teď už to vím, v hloubi duše cítím, že nejsem připravená na vztah. Přesněji řečeno, okolnosti tomu nejsou nakloněny. 

Těmi okolnostmi myslím především fakt, že stojím na důležité křižovatce svého života a nemám na vztah čas (a také nechci, aby mě v mých rozhodnutích nějaký muž ovlivňoval). Končím vysokou školu a dál jít v akademické kariéře neplánuji. Od listopadu tedy intenzivně přemýšlím, kam chci svůj život směřovat a co chci dělat, o čemž jsem vám také psala článek.

Za půlrok snažení mám celkem jasno. Uvědomila jsem si, že nechci dělat žurnalistiku. Psaní mě baví, dokud je to můj koníček a dokud mě do toho nikdo nenutí. Psaní je prostředek mého vyjádření, skrze psaní jsem v kontaktu s vámi všemi. Ale psaní se nemůže stát zdrojem mé obživy. Proč? Já ani pořádně nevím, nemám k tomu žádný objektivní důvod. Nicméně to v hloubi duše cítím a začala jsem se rozhlížet po jiném oboru.

Po všemožných náhodných setkáních, seznámeních a "náhodách" jsem dospěla k závěru, že bych mohla zkusit něco z oblasti informačních technologií. Že to zní naprosto šíleně a mimo? No, já vím... :) Ale víte, jak to je? Když se chce, tak všechno jde. 

S touhle myšlenkou na IT jsem začala koketovat někdy na přelomu prosince/ledna a od té doby jsem ušla kus cesty. Tuto myšlenku jsem přeměnila v činy. Detaily si ale nechám do dalšího článku, bude vás to vůbec zajímat? :)

Ultimátní průvodce: 12 hodin v Helsinkách

Minulý podzim jsem si ze svého tripu Pobaltím odskočila na 12 hodin do Helsinek. Samozřejmě jsem se do toho města okamžitě zamilovala a...


Minulý podzim jsem si ze svého tripu Pobaltím odskočila na 12 hodin do Helsinek. Samozřejmě jsem se do toho města okamžitě zamilovala a dnes vám přináším ultimátního průvodce, jak využít tak krátký čas v tomto neuvěřitelném městě na maximum.
Přístav v Helsinkách
Co musíte vědět
Helsinky jsou finským hlavním městem, ale založili je Švédové v roce 1550. Pokud se vydáte na delší návštěvu Finska, vaše první kroky zřejmě povedou právě sem. Nebo si můžete jako já "odskočit" do Helsinek na čumendu z Pobaltí. Z estonského Tallinu denně vyplouvá soustu trajektů přímo do Helsinek. Zpáteční lístky můžete nakupovat na těchto stránkách již od 15 euro, ale musíte to kontrolovat často a mít štěstí na slevu. Běžná cena se pohybuje okolo 25 euro. Jo a symbolickým zvířetem města je údajně veverka, dobrý že? 

Jak se pohybovat po městě
V případě rychlé denní návštěvy je ve vašich možnostech chodit všude pěšky. Centrum je celkem malé a všechno máte pohromadě. Na větší výlety za město není čas, tudíž je lístek na MHD zbytečný.

Co musíte vidět
Z helsinského přístavu se dostanete po pobřeží do centra města zhruba po 20 minutách chůze. Jako první zřejmě půjdete obdivovat běloskvoucí helsinský Dóm na Senátním náměstí, přístav s mnoha loďkami, potom pravoslavný Chrám věčného spánku Panny Marie a za návštěvu stojí také námořní obranná pevnost Suomenlinna. 
Přístav v Helsinkách
Přístav
Chrám věčného spánku Panny Marie
Dóm
Z centra města se můžete pomalu přesouvat do městské části Töölö, jedné z nejbohatších částí celého Finska. Zde můžete vidět Olympijský stadion a v parku Sibéliův monument. 
Olympijský stadion
Sibéliův monument
Den zakončíte krásnou procházkou podél moře a můžete si užít výhled na noční centrum města.


Kde jíst a pít
O skvělé finské kavárně jsem vám už psala článek tady. V Good Life Coffee vás rozhodně nenechají ani o žízni, ani o hladu.




Cestování není otázkou peněz, ale odvahy

Do titulku pro tuto recenzi jsem příhodně vybrala citát od mého oblíbence Paula Coelha. Velmi dobře si totiž vzpomínám na svou první ce...


Do titulku pro tuto recenzi jsem příhodně vybrala citát od mého oblíbence Paula Coelha. Velmi dobře si totiž vzpomínám na svou první cestu do zahraničí, kdy jsem se cítila nesvá a vystrašená, protože jsem neměla tušení, jak to všechno zvládnu. A co teprve ten stres před první velkou sólo cestou. Kdybych si předtím měla možnost přečíst knihu Cestování – Nejlepší životní investice, řada věcí by pro mě byla jednodušší. Nechyběla by mi odvaha.

Lukáš Kerhart je muž věkem mladý, ale prožil si toho tolik, že by mu mohl závidět leckterý důchodce. Jeho zážitky jsou opravdu neuvěřitelné. V knize se můžete například dočíst příběh o organizovaném gangu zločinců, který mu ukradl všechny peníze z jeho českého účtu. Lukáš si následně musel najít dvě práce, jelikož banka mu byla schopná vrátit peníze až po několikaměsíčním vyšetřování. Na druhou stranu píše Lukáš i o desítkách inspirativních lidí, které potkal a vyjmenovává příležitosti, které získal jenom díky svým cestám.

Celou recenzi najdete na blogu Neoluxor.

Kolik to stojí? Prodloužený víkend ve Stockholmu

Tři noci a čtyři dny celkem jsem strávila ve švédském hlavním městě - Stockholmu. Jelikož bylo jedním z mých novoročních předsevzetí na...


Tři noci a čtyři dny celkem jsem strávila ve švédském hlavním městě - Stockholmu. Jelikož bylo jedním z mých novoročních předsevzetí na rok 2016 zkusit couchsurfing, drahý Stockholm poskytoval ideální příležitost jej vyzkoušet. 

LETENKY
Samozřejmě akční, zpáteční letenka Varšava - Stockholm za 250 Kč.

JÍZDENKY A DOPRAVA
Jízdenka Praha - Varšava byla opět akční, od Polskibusu za 270 Kč v obou směrech. Vůbec se nemusíte bát cestovat s tímto dopravcem, v autobuse je WiFi i zásuvky, takže to vám cestu hodně zpříjemní. Za cestu Olomouc - Praha jsem utratila 260 Kč. Tranfér z/na letiště stál v přepočtu 800 Kč, což hodně zabolí. Holt severské země nejsou nic levného.

BYDLENÍ
Poprvé okouším strasti i radosti couchsurfingu, tudíž mám bydlení a jídlo "zadarmo". O mé první couchsurferské zkušenosti se příště rozepíšu v samostatném článku. :)

Pokud ale preferujete více soukromí, posílám kredit 490 Kč na první bydlení od AirBnB.

ÚTRATA
Peníze jsem utratila hlavně za muzea, pohledy a kavárny. V přepočtu celkem 1 160 Kč.

KONEČNÉ ZÚČTOVÁNÍ
Dohromady celkem JENOM 2740 Kč. Důkaz, že cestovat se dá opravdu velmi levně. Nejlepší je, že už můžu srovnávat s jinými destinacemi. Norské Oslo na prodloužený víkend v minulém roce přišel asi na 4 400 Kč, což už je celkem velký rozdíl.

Já věřím

Předevčírem mi jeden kamarád napsal něco neuvěřitelného a krásného. "Za moje cestovatelské nadšení můžeš částečně ty. Máš v sobě ...


Předevčírem mi jeden kamarád napsal něco neuvěřitelného a krásného. "Za moje cestovatelské nadšení můžeš částečně ty. Máš v sobě neskutečný entuziasmus. Máš na mě stejný vliv, jako když jsem poprvé viděl Waltera Mittyho." Z těch slov jsem byla naprosto dojata.

Hlavou se mi začalo honit spousta myšlenek. Sama sobě jsem v duchu říkala, že tohle je důkaz mé správné cesty. Mám víru, která mi dává vytrvalost a sílu kráčet dál. 

Cestování mě neskutečně baví. Okamžiky štěstí, malé i velké zázraky a spojení se světem, to jsou pocity, které na cestách zažívám. Cestuji sama pro sebe, protože mě rozvíjí a baví. Primárně ze zcela sobeckých důvodů.

Pokud se ale ponořím hlouběji, tak zjišťuji, že ráda sdílím svůj malý cestovatelský svět s ostatními. A zrovna dnes cítím, že je ten správný čas, abych se podělila o výše zmiňovaný entuziasmus. O ten skvělý euforický stav, kdy si s dětskou nevinností myslíte, že zvládnete úplně cokoliv a kdykoliv se vám zamane. 

Protože nepotřebujeme motivaci, nepotřebuje si navzájem říkat, co a jak máme dělat. Každý z nás je jedinečná individualita, která si najde své způsoby a vlastní cestu.

Podle mě je nejdůležitější prosté sdílení. Sdílení zážitků, jak krásných, tak i těžkých, je motorem našeho pohybu. Žasneme nad vyprávěním druhých a uvnitř nás samotných se probouzí touha vidět, zažít, pocítit.

JÁ VĚŘÍM, ŽE...

- z vašeho vlastního nadšení pro věc vždy odskočí jiskřičky zájmu na jiné lidi, a díky tomu se rozhoří obrovský požár

- nadšení je neuvěřitelně nakažlivé

- nadšení nám otevírá srdce

- díky nadšení se cítíme šťastnější

- štěstí není závislé na vnějších okolnostech

- štěstí je skutečné, sdílíme-li ho s ostatními (Christopher McCandless)

- náhoda neexistuje, jen my nevidíme souvislosti

- psaní (travel)blogu má smysl, i kdyby měl pomoct jenom jednomu člověku 

- když se chce, tak všechno jde

- z každé situace si můžeme odnést pozitivní zkušenost

Na závěr přikládám odkaz na song (který se mnou SDÍLEL můj další blízký člověk), a který mi dokáže připomenout nadšení, s jakým jsem psala dnešní článek. Budu také nesmírně ráda, pokud se podělíte se mnou o svá nadšení a myšlenky, kterým vy sami věříte! :)













Stockholm, perla severu

Na severu Evropy jsem navštívila již hodně měst, třeba Oslo, Helsinki, Bergen, Ålesund, Stavanger atd. Všechna to jsou bezpochyby krásn...


Na severu Evropy jsem navštívila již hodně měst, třeba Oslo, Helsinki, Bergen, Ålesund, Stavanger atd. Všechna to jsou bezpochyby krásná města, ale jedno nad nimi dominuje. Ano, je to Stockholm. Miluji přístavy a miluji stará města. Stockholm obsahuje oboje a ještě něco navíc. Centrum města se rozkládá na několika ostrovech a to mu dodává jedinečnou atmosféru, kterou nemůžete nalézt nikde jinde.
Cesta letadlem byla naprosto pohodová
Královský palác

Loď Vasa, která ležela 333 let pod vodou ve stockholmském přístavu
Loď Vasa
Interaktivní hrátka pro návštěvníky musea Vasa
Nejstylovější kavárna ve Stockholmu je určitě Drop Coffee
Centrum města
Gamla Stan
Uličky Gamla Stan (Starého Města)
Nádvoří Královského paláce po setmění
Po západu slunce
Radnice ve Stockholmu
Metro ve Stockholmu je nejkrásnější, jaké jsem kdy viděla!
Město za slunečného dne
Socha bohyně Niké v Royal Academy of fine Arts
Stockholm


Kolik to stojí? Týden v Gruzii

Další článek o Gruzii je tady. Minule jste se mohli dočíst o faktech , které mě překvapily. Dneska se podíváme, jak je Gruzie drahá. T...


Další článek o Gruzii je tady. Minule jste se mohli dočíst o faktech, které mě překvapily. Dneska se podíváme, jak je Gruzie drahá. Tedy spíše naopak, protože Gruzie je superlevná!

LETENKY
Stačilo si chvíli počkat a pak využít příležitosti, kdy jsou zpáteční letenky z Budapešti do gruzínského Kutaisi za 1200 Kč.

JÍZDENKY A DOPRAVA
Celkově jsem za ostatní dopravu nechala 1100 Kč. Zahrnuta je zde zpáteční jízdenka Olomouc - Budapešť, doprava na letiště v Budapešti (pohodlně MHD za 100 Kč tam i zpět). Nejvíce mě překvapily ceny dopravy v samotné Gruzii. Maršrutkou z letiště v Kutaisi se dostanete do hlavního města Tbilisi za 10 GEL (v přepočtu 100 Kč). Jedna jízda metrem v Tbilisi pak stojí v přepočtu 5 Kč.

BYDLENÍ
Kdo čte blog pravidelně, tak jsem opět nezklamala a pořídila ubytování přes AirBnB. Celkem pět nocí za 1300 Kč. Vzhledem k fantastické pohostinnosti bych ostatním doporučovala v téhle zemi zkusit Couchsurfing. Myslím, že by to mohl být úžasný zážitek! :)

ÚTRATA
Když už se seznámíte s Gruzínci, často se stane, že vás nenechají zaplatit váš účet v restauraci. Pokud ale musíte zaplatit sami, rozhodně vás Gruzie nezruinuje. Zaplatila jsem asi 1300 Kč.

KONEČNÉ ZÚČTOVÁNÍ
Dohromady jsem zaplatila za tenhle trip zaohrouhleně 4100 Kč. Jsem prostě nadšená!