By Ondrejk (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons Přestože nejsem fanoušek silvestrovských oslav a Silvestr mi nic moc neří...

Můj rok 2014 díl I.

sobota, ledna 03, 2015 Zuzana 0 Comments

By Ondrejk (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons
Přestože nejsem fanoušek silvestrovských oslav a Silvestr mi nic moc neříká, rozhodla jsem se uplynulý rok lehce zrekapitulovat. Jelikož jsem během psaní zjistila, že se hodně rozepisuji, rozdělím příspěvek do dvou částí.

Celkově hodnotím rok 2014 jako velmi vydařený. První měsíce se sice nesly ve znamení neúspěchů, ale konec dobrý, všechno dobré... No ne?

LEDEN

První měsíc nového roku jsem převzala trend z konce toho minulého a padala ke dnu. Čekala jsem ale strašně dlouho, než jsem konečně dopadla. Bylo to někdy v první polovině ledna a svůj svět bych popsala asi nejlépe citátem od Charlese Bukowskiho: "I don't hate people... I just feel better when they're not around." Byla jsem unavená, bez nálady, ale potřebovala jsem fungovat, jelikož bylo zkouškové ve škole, potřebovala jsem slepovat nefunkční vztah a ještě jsem se účastnila kurzu investigativní žurnalistiky Achillova data II. Naštěstí mám kolem sebe lidi (a zvířata), kteří mne dokázali podržet... A já přežila.

ÚNOR

To jsem udělali s naším týmem pěknou ostudu na vyhlášení výsledků Achillových dat II. v Praze. Ani se neptejte na podrobnosti... Můj vztah se dál nenávratně rozpadal, jen já jsem se to rozhodla ignorovat. Ve škole dobré, doma jsme měly se spolubydlící na návštěvě její buldočku Fany. Taky jsme přešly na zdravou stravu a jely Odkyselovací kůru podle Mačingové. Když už nic, aspoň jsem se dobře najedla.

BŘEZEN

Ve škole nastal poslední semestr mého bakalářského studia, a já se musela pustit do psaní bakalářky. Rozhodly jsme se do toho se spolubydlící jít s velkým nasazením. Ono se taky nic jiného nedalo dělat. Do odevzdání zbýval měsíc a my neměly napsanou ani čárku. Nastala doba pravidelného vstávání, celodenního psaní v univerzitní knihovně, a také velké srandy. Naše pisálkovství v knihovně jsme denně dokumentovaly pomocí fotek z webky. Největší zápich však byl, když jsme se vydaly psát i jednou v sobotu v osm hodin ráno, a zjistily, že knihovna otvírá až v devět.

DUBEN

Bakalářky jsme dopsaly včas, ale velkým povinnostem konec nebyl. Jako student žurnalistiky musíte u státnic prokázat také nějaké praktické dovednosti ve formě Samostatného projektu. Tím bylo myšleno napsat rozsahově asi deset normostran žurnalistické teorie + deset normostran článků. A to vše za týden. Jelikož jsem to nechala na poslední chvíli, že...

V osobním životě se mi fakt dařilo. Jo a boomerangový efekt funguje dokonale. Jednoho chlapa jsem konečně poslala do patřičných míst, ale za pár dní se objevil další, jiný, nový, přímo u nás na bytě, kam jsem nikoho nezvala (spolubydlící si pozvala na návštěvu dobrého kamaráda.) A už v tom zase člověk nechtěně lítal... 

KVĚTEN

Na blbosti nebyl čas, poslední zkouškové bylo tady. To naštěstí proběhlo bez problémů a za odměnu jsme se se spolubydlící šly přežrat na All You Can Eat do restaurace. Bomba.

ČERVEN

Učení se na státnice proběhlo v poklidu, následovalo hladké obhájení bakalářky a pohodové státnice. Jedna velká kapitola mého života se uzavřela a já měla chuť to oslavit. Samozřejmě alkoholem. Samozřejmě mi bylo na druhý den špatně. Ale bylo to boží! 

Na konci měsíce jsme dělaly se spolubydlící přijímačky na magisterské studium do Brna a potřebovaly jsme někde přespat. Náhodou v Brně žije muž objevující se na scéně (a v našem bytě) v měsíci dubnu a náhodou v daném termínu nám mohl poskytnout ubytování... 

A co se dělo dál?  To až v dalším pokračování. :) 

0 komentářů: