EDIT: Tenhle článek jsem napsala minulý rok na podzim (říjen 2016) a úplně na něj zapomněla. Vydávám ho proto teď, s ročním odstupem a musím říct, že s ním stále plně souhlasím. Na svém příběhu a situacích bych chtěla ukázat, který kroky mě dostaly až tam, kde jsem dneska. Můj příběh se točí hlavně kolem cestování, ale věřím, že následující řádky pro vás budou přínosné, i když neplánujete na cestách strávit půl života.

Když člověk nemůže v noci spát, tak obvykle výplodí spoustu skvělých myšlenek. Tady je přísun těch z včerejší noci, kdy jsem intenzivně přehodnocovala, zda se ubírám ve svém životě preferovaným směrem. V září jsem konečně dodělala školu a našla si vysněnou práci, ale je podzim, což pro mě znamená hodně přemýšlení. Když jsem si všechno poctivě zapsala, najednou mě napadlo, proč jsem tyhle věci nevěděla třeba už na začátku výšky? Proč si se mnou nikdo nesedl a neřekl mi, na co se zaměřit? Co bude jednou pro mě důležité? Kdybych to bývala věděla, tak všechno udělám mnohem dřív a určitě jinak!

No… Na druhou stranu také vím, že nejcennější zkušenosti jsou ty osobně získané, nikoli zprostředkované. Nicméně kdybych mohla promluvit ke svému osmnáctiletému já, určitě bych zmínila:

1. Ujasni si své priority 

Vím, že se to lehko řekne a hůř udělá, ale zjistěte, co je pro vás důležité. Já to také nevěděla hned a moje priority krystalizovaly roky. Nejlépe se mi o budoucnosti přemýšlelo na cestách, a tak můj seznam priorit vznikal během prozkoumávání asi sedmi zemí. Ať už jsem sledovala fotbal v italském Miláně, snídala na břehu jezera ve švýcarském Luganu, mrzla při procházce ve finských Helsinkách, nebo se úplně sama vypravila do Gruzie, vždycky jsem měla na mysli tuhle otázku: Co je pro mě v životě/práci důležité? Zjistila jsem, že zásadní roli v mém životě hraje poznání, autentické zkušenosti, cestování, a tomu jsem schopna a ochotna podřídit na určitou dobu vše. 

Jakým způsobem si odpovíte na tuhle otázku je jen na vás. Piště si seznamy, mluvte o tom s lidmi, cokoliv. A to nejdůležitější poselství - jednoduše běžte tam, kam vás táhne srdce.

2. Najdi si povolání, které bude v souladu s tvými prioritami 

Životní priority a povolání musí být v souladu. Vegan asi nemůže pracovat ve steakhousu, takže pokud chcete třeba cestovat a zároveň pracovat, tak si musíte vybrat takové zaměstnání, při kterém bude reálné tento životní styl vést. Mystele na to. 

Znamená následovat své touhy pracovní změnu o 180 stupňů? No a? Nikde už dneska není psáno, že musíte pracovat v oboru, který jste vystudovali. Ani já se tím neomezovala.

3. Na druhou stranu, neodcházej od rozdělené práce

Pokud zjistíte, že váš život absolutně neodpovídá tomu co chcete, neváhejte to změnit. Pokud ale máte rozdělaný nějaký velký projekt, zkuste ho nejprve dokončit. Já si svou novou životní cestu našla zhruba čtvrt roku před koncem magisterského studia. Nějakým způsobem jsem ukončila studijní povinnosti, ale státnice jsem v červnu neudělala.

Přede mnou byla představa léta stráveného u studia. Navíc jsem měla pocit, že mě to bude strašně zdržovat od toho, co doopravdy chci. Za osm týdnů, během kterých jsem se učila na opravné státnice, jsem měla tisíc a jedenkrát chuť se na všechno vykašlat a školu nedodělat. Ani nevím jak, ale nakonec jsem to vydržela. Státnice jsem udělala v září a už teď můžu říct, že jsem za to neuvěřitelně vděčná. Neztratila jsem dva roky své snahy a kdo ví, třeba mi ten titul někdy k něčemu bude.

4. Opravdu, ale opravdu to nebude lehké

Jedna velká změna znamená spoustu dílčích změn. Ať už se rozhodnete pro cokoliv, vždycky to bude něco nového, za hranicemi vaší “komfortní” zóny. Chcete víc peněz ušetřit na věci, které mají smysl? Pak se budete muset každý den zapřít a neutrácet tak jako obvykle. A změnit tyhle návyky není úplně lehké. 

Pokud jste si vybrali práci v oboru, který je pro nás nový, nebude to lehké. Budete se muset hodně snažit a učit po večerech, abyste brzo byli na slušné úrovni. Studujte, učte se a vzdělávejte. Pořád.

5. Hledej způsoby, jak prorazit a uplatnit se

Souvisí to s předchozím bodem. Vzdělávání, četba, rozšiřování obzorů, to je nejlepší životní investice. Budete pak mnohem flexibilnější a schopnost naučit se rychle novou dovednost je také hodně cenné. A víte co? Nemyslím si, že by to byla otázka nějakého talentu, nýbrž je to jen a pouze o cviku, opakování a učení. Je to získaná dovednost.

Určitě navštěvujte i různé konference, vzdělávací kurzy, sledujte zajímavé lidi. To všechno vás může obohatit. A pokud jste již na cestě prorazit v určitém oboru, k nezaplacení jsou nejrůznější stáže ve firmách. Díky stáži totiž můžete své dovednosti prohloubit, a zároveň je pak opřít o pořádný základ při pohovoru do práce.

6. Zkus nad věcmi přemýšlet v dlouhodobém horizontu a buď trpělivá

Prací strávite 1/3 svého produktivního života, proto je velmi důležité udělat tu správno volbu. Já rozhodně nechtěla dělat něco, co mě bude štvát. Měla jsem na výběr a volbu udělala. 

7. Buď upřímná

Především sami k sobě, ale například také k zaměstnavateli. Pokud prozatím nemáte odvahu jít na volnou nohu, už na pohovoru do firmy  se podělte o své sny a vize. Protože pokud vás nebudou chtít podpořit, tak nemusí. Neztrácejte ale svůj a jejich čas budováním vztahu, který nemůže fungovat.

8. Neztrácej víru, protože jedna vlaštovka jaro nedělá 

Neklesejte na mysli při dílčím neúspěchu. I kdyz mě se to taky dlouho nedařilo. Neměla jsem dodělanou školu, nedostala vysněnou práci, musela jsem být trpělivá, počkat si na jiné příležitosti a najednou mi připadal můj život jako ten nejhorší na světě.

A s tím souvisí i poslední rada, vlastně citát, který mám velmi ráda. Že nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem.