Roadtrip Norsko den osmý, devátý a desátý: Vražedná a vyčerpávající Trolltunga, zasloužený odpočinek a Bergen!
 |
| Polojasný Bergen |
Po dobrodružství prvního týdne se plynule dostáváme do týdne druhého. Ten začal hned pěkně zostra, 22km dlouhým výšlapem na Trolltungu.
Přes noc opět prší a já se do našeho osmého, mlhavého a chladného rána
budím s opravdu hroznou náladou. Cítím se unavená a nemůžu vstát.
Nakonec se překonávám, vstávám, snídám, oblékám se… Když přijíždíme ke starting
pointu výšlapu na Trolltungu, berou mě mdloby. Všude jsou mraky lidí, parkoviště
skoro do posledního místa plné. Platíme 120 NOK za dvanáct hodin parkování a
vyrážíme.
„Moje malé já uvnitř hlasitě zařvalo, že do toho blázince
prostě nechce. Přesto neposlouchám a vydávám se na cestu. Po stometrové rovince
přichází první stoupání. Musím zdolat tisíc „schodů“, abych se dostala na první
kopec. Pak následuje pěkně rozbahněný kilometr po rovince, aby ho vystřídal
další výšlap.“
První kilometr je dokonalá tortura, každý krok neuvěřitelně
bolí. Zadýcháte se po padesáti metrech, protože více metrů vystoupáte nahoru,
než ujdete. Já měla chuť to asi dvakrát zabalit a skoro jsem to udělala. V souboji
se svým tělem jsem ale nakonec vyhrála a pokračuji. Pokud se chcete této šílené cestě vyhnout, je ještě možnost dostat se k Trolltunze po mých
oblíbených ferratách.
Ptáte se, co následuje pak, když se vyhrabete na metu
třetího kilometru? Překvapení v podobě sněhové planiny! Ocitnete se totiž
tak vysoko, takže zde zůstává sníh po většinu roku. Po třech kopcovitých tedy
přichází osm dlouhých kilometrů chůze ve sněhu. Místy je toho sněhu i metr a půl.
Kilometry ubíhají pomalu, terén je náročný, taky se nám pod
nohy pletou pořád lidé. Po jedenácti kilometrech ale přicházíme
k cíli naší výpravy. Spatřujeme Trolltungu a smějeme se! Dokázali jsme to!
Jenže důvod k radosti ani vlastně moc není. Jsme tam, ale to je jen polovina
cesty. V Norsku totiž platí, že cesty zpátky bývají obvykle mnohem
náročnější než cesty tam.
Když jsme vycházeli z parkoviště od auta, byla mimo
jiné celkem zima a zatažená obloha. Během dne se však vyjasnilo a celou dobu
nám svítilo sluníčko do obličejů. Jenže, my neměli opalovací krémy. Vítek,
Barča a Verča si kvůli tomu dost spálili obličeje. Já měla naštěstí make-up
s ochranným faktorem a nedopadla jsem tak hrozně.
Po dvanácti hodinách to máme za sebou. Cesta tam trvala zhruba pět hodin, nahoře jsme se zdrželi tak dvě a cesta zpátky dalších pět hodin. Večer si jen zajíždíme do kempu na sprchu, pak vaříme jídlo a upadáme do sladkého spánku. Budíme se na druhý den kolem poledne. V plánu máme akorát rybaření a přesun do Bergenu - toho nejupršenějšího místa v celém širém Norsku. Údajně tam má pršet 300 dní v roce. Rybaření není úspěšné a navíc do Bergenu devátý den nedojíždíme. Večer to balíme těsně před ním.
Co jinak k Bergenu říct? Usmálo se na nás štěstí a měli jsme polojasno, nicméně hrozně foukalo a ve městě byla neuvěřitelná zima. Bryggen mě taky nijak nenadchnul, je to jen pár domů přilepených k sobě. Celkově jsou norská města zklamáním. Té krásné přírodě okolo se to jednoduše nevyrovná.
P.S. Pokud se vám líbí můj blog a chcete veškeré novinky z první ruky, lajkujte moji
FB stránku.
 |
| Bryggen |
 |
| Po třech km stoupání následuje sedm ve sněhu |
 |
| Nekonečně sněhu |
 |
| Po cestě nahoru |
 |
| Odvrácená strana turismu v Norsku |
 |
| V okolí Trolltungy |
 |
| Výhled jako na střeše světa |
 |
| Trolltunga - Trolí jazyk |
 |
| Verča na jednom z trolích jazýčků |
 |
| Cestou z Trolltungy |
Zuzi já ti tak závidím! Trolltunga je jeden z mých cestovatelských snů a doufám, že mi vyjde! Jsem ráda, že jsi vyfotila i tu frontu, protože jsem si vždycky říkala, jak je možný, že tam jsou ty lidi sami!...tak už to vím:D
OdpovědětVymazatRozhodně Norsko a Trolltungu doporučuji navštívit! I přes ty lidi je tam prostě krásně! :) :D Ale fakt doporučuji udělat ten výlet dvoudenní nebo vyrazit velmi brzo...
Vymazatpáni! ten výhled je úžasný, ale nevím, jestli bych dokázala vlézt na ten jazyk :D můj strach v výšek by mi to asi nedovolil, i když jsem už překonala nějaké jeho nástrahy :D fotky jsou úžasné... a já bych ten sníh asi využila na pořádnou koulovanou, pokud by tedy nebyl zmrzlý :D
OdpovědětVymazatJá měla taky strašný strach, ale nakonec jsem se překonala... Přímo na jazyku to už není tak hrozné, jak to vypadá :) A jinak my sníh využili k běháním naboso no :D
VymazatTak přesně tohle mi před třemi lety ukázal přítel a řekl, že tam jednou pojedeme, zatím nám to stále nevyšlo, ale v plánu to máme, vypadá to naprosto úchvatně! :)
OdpovědětVymazatUrčitě to stojí za to a lidi tam nechodí a nečekají na úžasné fotky bezdůvodně! Snad se vám podaří tam taky zajet, rozhodně doporučuji :)
VymazatPřesně taková fronta se stál i na Kjergabolten, s tím člověk nic neudělá no.. =/
OdpovědětVymazatJedině na daném místě přespávat/vycházet za úsvitu...
VymazatTy jo, vy jste tam měli hrozně moc sněhu! My tam byli loni (kolem 14. září myslim) a žádnej sníh tam nahoře na těch planinách nebyl.. Vlastně vůbec nikde nahoře nebyl a do toho nám pálilo slunce jak blázen.. A taky ke konci tý sezońy tam ani nebylo tolik lidí.
OdpovědětVymazatAle je to úchvatný místo, hned bych se tam vrátila (a klidně si to vyšlápla :D)
Díky za to fotku fronty. Jak tady tak na FB :-)
OdpovědětVymazatWow to tam je toľko snehu aj takto v lete? Aby som si prichystala riadne snehule :D
OdpovědětVymazatLadyinBlack
My tam letos nakonec kvuli snehu ani nedosli...byli jsme natezko s baglama na tri tydny. Prekvapilo nas, kolik snehu, tam letos bylo. A to jsme byli od pulky cervence. Ale priste sad uz vyrazime autem, abychom toho vic stihli:-) Moc pekne fotky.
OdpovědětVymazat