Moje vzpomínky z dětství
.jpg) |
| Zdroj |
Já si třeba vzpomínám si na naše staré rodinné auto, fialového WV „brouk,“
s chladnými žlutými sedačkami, které jsem si vždycky musela zahřát.
S tímto autem se mi pojí další vzpomínka, a to když
jsem si jako malá do dvěří od auta přivřela prst na ruce a babička mi to
natírala fialkou a strašně to bolelo.
Také si vzpomínám na afty, které mi taktéž babička natírala
fialkou. Měla jsem je docela často, hodně to bolelo a nemohla jsem se vždycky
pořádně najíst. Navíc ta fialka chutnala pěkně hnusně.
Jednou jsem si třeba umanula, že budu jíst syrový květák,
protože mi tak strašně chutnal. Jenže jsem se přejedla a nakonec pozvracela.
Na své nemoci si pamatuji docela dobře. Jako malá jsem měla plané neštovice, které se během nemoci natírají bílým tekutým pudrem. Všechno mě svědilo a já si to samozřejmě škrábala. Doteď mám pár jizviček
na rukou jako památku.
Nedílnou součástí mého dětství byla hra na indiány.
Dělali jsme, že jsme indiáni, naše kola byla koňmi a měli jsme v rukou klacky,
které měly představovat oštěpy. Honili jsme tak jednoho kamaráda, který představoval naši kořišt, unikajícího bizona. V zápalu hry jsem chtěla při "lovu" hodit oštěpem,
pustila řídítka a neuvědomila si, že neumím jezdit bez jejich. Jak to
dopadlo? Samozřejmě jsem spadla a rozbila si koleno.
Další vzpomínka se týká babiččiných krocanů (moráků, jak se říká u nás na Moravě). Vždycky jsem se
jich bála a dokázali mě u babičky na dvorku slušně prohnat.
Nakonec přidávám vzpomínku na svůj první zvláštní sen, ve kterém jsem létala v sudu
s uhlím po pokoji a nakonec uletěla pryč.
P.S. Pokud se vám líbí můj blog a chcete veškeré novinky z první ruky, lajkujte moji FB stránku.
Pěkný článek! :)
OdpovědětVymazatTěchhle vzpomínek by se u mě dala "navzpomínat" asi spousta, ale občas je vážně nesnáším. Zvlášť, když ty, které bych radši zapomněla přichází v tu nejnevhodnější dobu..
Vždycky když byly Velikonoce vytáhly jsme s babičkou moji pokladničku, tenkrát ještě plnou peněz =D, posbíraly jsme všechny velikonoční čokoládky a hrály si na to, že je prodáváme.. =D
Nebo když mě maminka s taťkem učili jezdit na kole. =D Taťka kolo zezadu držel za sedátko a vždycky je nenápadně pustil a já jela spokojeně dál, ale jakmile jsem zjistila, že kolo je pouze v mých rukách ihned jsem zastavila! =D :)
One little girl told..
Nádherný článek :) hned jsem začala vzpomínat . Jako malá jsem myslela že to u všech vypadá jako u nás, že všechny děti hned po škole musi dělat úkoly (a asi 10x nanečisto), že po večerníčku se chodí do postele nebo že všichni umi kotrmelec :D možná něco podobného taky sepíšeme
OdpovědětVymazatKrásný článek a vzpomínky :) Já se ráda zabořím do vzpomínek... nedávno jsem napsala vzpomínkový článek, jaké to bylo, když mi bylo patnáct. Na dětství mám krásné vzpomínky, hlavně na dobrodružství na chalupě na moravském venkově a na babiččině zahrádce! :) Jsem ráda, že jsem nevyrůstala na betonovém sídlišti, ale v přírodě, až mě jímá nostalgie. Dufám, že se nebudeš zlobit, když se insiruji a třeba jednou napšu podobný článek.
OdpovědětVymazatTvá nová faninka Terez za růžovým zrcadlem :)
Nádherný článek :) hned jsem začala vzpomínat . Jako malá jsem myslela že to u všech vypadá jako u nás, že všechny děti hned po škole musi dělat úkoly (a asi 10x nanečisto), že po večerníčku se chodí do postele nebo že všichni umi kotrmelec :D možná něco podobného taky sepíšeme
OdpovědětVymazatOkamžitě jsem si vzpomněl na svou nejlepší lekci angličtiny. V osmé třídě ZŠ (takže tak rok 1992 - 1993) přinesl učitel do školy opravdové libry a my jsme za ně anglicky nakupovali a vraceli si drobné.
OdpovědětVymazat